1.Když už svět ne[A]měl co dát a j[F#m]á to chtěl vzdát,
Tys př[D]išel jak král, do ru[E]kou mě vzal.
Tvá mi[A]lost je víc než do[F#m]kážu říct,
až n[D]a kolenou rozum[E]ím.
Ref.: Tak svým ž[A]ivote[F#m]m naplní[D]m Tvůj se[E]n.
Toužím říci všem, že jsi tu každý den.
2. Do ži[A]vota dal jsi ra[F#m]dost a vzal jsi
mi[D]nulost mou, už ne[E]bloudím tmou.
Tvá milost je víc než dokážu říct,
až na kolenou rozumím.
Ref.: Tak svým ž[A]ivote[F#m]m naplní[D]m Tvůj se[E]n.
Toužím říci všem, že jsi tu každý den.
Coda: [D]Tvoje lásk[A]a ona uzdrav[F#m]í a vysvobod[E]í. [D]
Tvoje nár[A]uč je to kde chci b[F#m]ýt a neodej[E]ít. [D]
Budu zpíva[A]t a chválit tě dá[F#m]l za všechno cos d[E]al.
Proč bych se b[D]ál, vždyť se mnou je kr[A]ál, tak n[F#m]ekonečný P[E]án,
můj oce[D]án. [A] [F#m] [E]